... A bylo to tady. Den, na který žáci ZŠ Kuncova a ZŠ v Modřanech čekali celý rok. Bylo krásné dopoledne a my jsme přijížděli k francouzské škole v La Pacaudiére. Naši i francouzští učitelé nás rozdělili do rodin. Teprve teď jsme si všichni uvědomili, že je jen na nás, jak celý týden prožijeme. Všichni jsme po prvním dni byli trochu zaskočeni úplně jiným denním režimem, ale věděli jsme, že se během týdne snadno přizpůsobíme. Nic jiného nám ostatně nezbývalo.
Jak náš krátký čas pobytu plynul, začali jsme zjišťovat, že se nám z toho krásného městečka nebude chtít odjet. Rádi jsme navštěvovali různá zajímavá místa. Byli jsme ve výrobně minerálních vod, které jsou ve Francii oblíbeným nápojem. Navštívili jsme hornické muzeum v St. Etienne, kde jsme se dozvěděli o historii dolu, který tam před lety býval a v němž zahynulo mnoho lidí. Informace o dolu jsme získali i z filmu, který nám promítli a od paní průvodkyně. Zavítali jsme do školy v La Pacaudiere a měli jsme možnost vidět průběh vyučovacích hodin, vybavenost školy, čím vším musejí žáci projít, než se dostanou na střední školy a jiné zajímavosti. Byli jsme i v druhém největším městě Francie - Lyonu, kde jsme navštívili muzeum moderního umění uchovávající i velmi vzácné egyptské památky. Prohlédli jsme si i amfiteátr z římských dob, jedno z lyonských náměstí, jeli jsme také lyonským metrem i lanovkou. Za týden jsme poznali mnoho míst, kde se nám moc líbilo a na která nikdy nezapomeneme.
Týden rychle utíkal a my jsme pomalu začali být smutní, že musíme jet domů. Den nám náhle připadal tak krátký, že než jsme se stačili rozkoukat, byl už večer a my zaléhali do našich postýlek. Na závěr nám francouzští přátelé uspořádali večer na rozloučenou a my jsme ještě mohli strávit pos-lední chvíle u našich kamarádů, kteří se o nás tak dobře starali a snažili se, abychom se u nich měli co nejlépe. Přišel den, kdy jsme La Pacaudiere museli opustit a říci poslední sbohem našim novým rodinám. My holky jsme si pěkně pobrečely a opravdu naposledy jsme zamávaly a rozloučily se. Chtěli bychom moc poděkovat všem lidem, kteří nám umožnili uskutečnit tento výměnný pobyt, nejvíce paní učitelce Renatě Kadlecové, která díky své neuvěřitelné trpělivosti vše obstarala. Doufáme, že i další ročníky budou mít možnost Francii navštívit a prožít podobné zážitky.