Mimořádné prázdniny pražských dětí v době zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky umožnily našemu oddílu Filištíni vyrazit za "hranice všedních dnů", na Slovensko.

Navštívili jsme nejen Vysoké Tatry, ale i Nízké Tatry a Slovenský Ráj. Počasí bylo nádherné, pravé "babí léto". Samozřejmě bychom našli chybičky; přestože měly být boty rozšlápnuté, puchýře se množily... Horší to bylo se ztrátou dvou pasů, naštěstí se nám je podařilo zachytit. Výprava se zdařila ve všech směrech, děti z oddílu poznaly krásu slovenských hor, snad v nich zůstala touha po nových zážitcích.

Někteří si na konci povzdechli: "Až budeme vyprávět, že jsme o prázdninách vstávali o dvě hodiny dřív, než když bychom šli do školy, řeknou, že jsme blázni." A hned dodávají: "Ale stálo to za to!" Všichni se stmelili do bezvadné party.

Jiří Lang - Číňan

Úterý 26.9.

Dnes vstává služba už ve 4 hodiny, my ostatní až ve 4.30 hod. Jdeme totiž na Rysy! K snídani je vločková kaše s hrozinkami posypaná čokoládou, abychom měli hodně energie. Čaje máme nalité v termoskách už od večera, bereme svačinu a honem s čelovkama na hlavě na autobus. Ten je díky nám strašně narvanej, ale vešli jsme se všichni. V autobuse poprosil Číňan řidiče, jestli by nám zastavil na odbočce na Popradské pleso, kde normálně nestaví. Zastavil a tím nám ušetřil spoustu času. To už se začíná rozednívat, když jdeme po silničce k Popradskému plesu, sluníčko začíná zlatit vrcholy hor, když k němu dojmeme (1513 m). Pleso vzniklo, stejně jako většina ples, táním ledovce. Vytéká z něj potok Krupá, který na soutoku s Hincovým potokem vytváří řeku Poprad. Chvíli odpočíváme, ale je chladno, tak pokračujeme dál. Nejdřív kamenitou stezkou do mírného kopce, který byl čím dál strmější a klikatější. Zatímco dole rostly stromy, o něco výš kleč a u Žabích ples (1920 m) toho už moc nerostlo. Slunce už ozlatilo protější stěny, my jsme ale stále ve stínu. (...) Necháváme batohy v sedle a za chvíli jsme úplně nahoře na Rysech (2499 m) a jsme hrozně šťastní. Nad hlavou je modré nebe, sluníčko ozařuje okolní skály, hluboko pod námi je vidět Mořské oko v Polsku. Kocháme se touto chvílí, je zde málo místa, a tak zase sestupujeme dolů. (...) K večeři je guláš s knedlíkem a všichni jsou spokojeni. Pak lezeme do spacáků a říkáme si, že to bylo prima. A mně nezbývá dodat, že se mi to opravdu líbilo.