Rádi čteme o velkých hrdinských činech, které vykonali někteří slavní jednotlivci. Život se ovšem neskládá jen z velkých skutků, ale mnohem častěji z drobných počinů, o kterých se nikde nepíše. Rád bych uvedl osobní příklad.

Strávil jsem na jaře mnoho týdnů v nemocnici. Dali mne sice do pořádku, ale po vyléčení jsem zjistil, že mi ochrnuly obě nohy. Stále musím dávat pozor , abych špatně nešlápl. A to se mi stalo právě minulý týden.

Vyšel jsem si s manželkou na procházku a když jsme se vraceli, podjela mi najednou levá noha, takže jsem dopadl na koleno a nemohl se postavit. Manželka mne chtěla zvednout, ale nestačila na to. Přiběhly dvě hodné děti, ale ani ony to nezvládly. Na neštěstí nikdo z dospělých právě nešel, a tak jsem strávil několik minut na cestě v pokleku. Pak přišla pomoc.

Kde se vzala, tu se vzala mladá paní s chlapečkem na ruce, jen tak v domácím odění a už z dálky volala: "Počkejte, já vám pomohu. Já viděla z balkonu, jak jste upadl." Přiskočila ke mně a spolu s manželkou mne zvedly. Aniž jsme ji mohli poděkovat, běžela domů.