Přírodně cenným územím vedla síť živelně vyšlapaných či vyježděných stezek. "Zapomenuté" objekty po bývalé těžební činnosti užívali bezdomovci jako provizorní přístřešky. V září loňského roku však nastala změna. Kolem Hliníku se objevil plot, území začalo být pravidelně střeženo a uvnitř nastal čilý ruch. Veškerý odpad byl vysbírán a soustředěn na určená místa, z vodních jezírek se s velkým úsilím podařilo vyprostit neuvěřitelné množství starých pneumatik. Dovezené mohutné smrkové a borové klády se pod sekerami šikovných řemeslníků počaly měnit, pro nezasvěcené, v prapodivné stavby. Na to, co se v Hliníku děje, jsme se zeptali pana Romana Abušinova, provozního ředitele vznikajícího středověkého skanzenu s příznačným názvem Městečko TULEŽIM.

"Za nápadem vybudovat zcela unikátní kulturní "atrakci" stojí skupina nadšenců se zkušenostmi v pořádání historických slavností, středověkých trhů, bitev, dobové hudby, tanců a jiných obdobných programů. Ti se spojili v akciové společnosti Tuležim a předložili ojedinělý projekt, který ve svém důsledku umožní rekultivaci zdevastovaného prostoru bývalého hliniště a jeho zapojení do rekreačního potenciálu hlavního města. Z nevzhledné a obávané lokality se tak v krátkém čase může stát vyhledávané centrum volného času. Naplňuje požadavek ochrany krajiny pro ekologicky vhodnou formu turistiky a rekreace.

Co je smyslem tohoto projektu?

Smyslem projektu je přiblížit nejširší veřejnosti reálie středověkého období ve věrohodně ztvárněném prostředí malého sídla venkovského typu, který nenaruší stávající podíl přírodních ploch. Tvoří jej šest kompletních usedlostí s obytnými domy, špýchary a drobnými hospodářskými objekty, kostelík, panská tvrz a tržnice, to vše bude obehnané palisádovým opevněním se třemi branami. Předpokládá se zde doprovodný program založený na prezentaci historických řemesel, zemědělského hospodaření i ostatních aspektů středověkého života, včetně občasných šermířských soubojů nebo hudebních a tanečních vystoupení. Charakter jednotlivých staveb a použitých technologií odpovídá současným archeologickým a stavebně-historickým znalostem o vývoji vesnické a městské architektury v období českého středověku. Vybraná lokalita je pro tento záměr ideální, neboť je vizuálně uzavřená "do sebe", bez přímého kontaktu s okolím, přitom však dobře dopravně dostupná.

Základní rovina projektu, mimo celkového zabezpečení stávající lokality, je výchovná, protože "středověké městečko" umožní nezkreslené poznání a pochopení obrazu naší národní minulosti pro nejširší veřejnost, zejména děti. Forma takovéhoto poznání je vysoce atraktivní a účinná. Další rovina projektu je experimentální, neboť stavba a následný provoz jednotlivých objektů umožní v praxi prověřit řadu hypotéz o středověkém způsobu života, které bychom jen stěží mohli jinak dokázat.

Poslední dobou se však můžeme se středověkými "atrakcemi" setkat poměrně často...

Ano, v minulých letech se objevilo množství různých akcí a projektů, které ve svém názvu slovo "středověký" často používají, ať už se jedná o středověká tržiště, středověké slavnosti nebo středověká města, vesnice či hrady. Některé dokonce získaly různá dobrozdání našich i světových kulturních institucí. Zasvěcený divák však nevychází z údivu. Předváděná "středověká" řemesla a dovednosti se ani zdaleka nepodobají těm původním. Je to o to horší, že převážná část veřejnosti nemá hlubší znalosti o životě ve středověku a vytváří si tak vinou několika nezodpovědných jedinců velmi zkreslené představy o této době, přičemž závažný nedostatek vkusu může působit velmi škodlivě především na vzdělávání mladé generace.

Na našem projektu se však podílí zkušení odborníci, kteří jsou zárukou kvalitního výsledku. Možná proto zklameme ty, kteří čekají zábavu typu pouťových atrakcí.

V jaké fázi je v současné době výstavba skanzenu?

Protože je popsaný projekt opravdu jedinečný ve své snaze o maximální věrohodnost, je velmi těžké jej posuzovat podle obecných požadavků dnes platných pro běžnou stavební činnost. I to je jeden z důvodů, proč nám činí trošku obtíže dát do souladu náš projekt se současnými stavebními předpisy. Pro ilustraci: středověká vesnická zástavba bývala značně sevřená, jednotlivé domy byly na sebe doslova namačkány, zatímco dnes se musí dodržovat poměrně velké odstupové vzdálenosti. Nebo například dnešní požadavek na nespalitelné střešní krytiny prostě nelze s našimi střechami ze slaměných došků a dřevěných šindelů splnit, stejně jako třeba předepsanou velikost dveřních a okenních otvorů, výšku stropů apod. Ale věříme, že se podaří najít cestu, jak všechny problémy vyřešit. Skanzen Tuležim není běžnou stavbou. Objekty ani nemají základy, jedná se převážně o roubené dřevěné konstrukce přímo posazené na původní terén. Má to jednu výhodu - dají se relativně snadno odstranit a případně přemístit jinam. Což by ovšem byla nejenom pro Stodůlky, ale pro Prahu vůbec, velká škoda.

V současné době jsou rozpracovány hrubé stavby všech hlavních objektů. Protože se jedná o velmi náročnou práci, prováděnou pouze ručně a s použitím seker, musel být původně uvažovaný termín dokončení a zpřístupnění posunut na konec léta, zřejmě na začátek září.

Jaká bude provozní doba?

Předpokládáme celoroční provoz, po celý týden s výjimkou pondělků. Kromě prohlídek a programů pro individuální návštěvníky počítáme s tematickými pořady pro děti a mládež či jiné organizované skupiny. Nechceme však tuto přírodní oblast přetěžovat příliš velkým počtem lidí. Budeme proto hledat cesty, jak návštěvnost plynule regulovat a rozložit ji po období celého roku. Cena běžného vstupného nepřesáhne částku 50 korun, což ve srovnání s mnohými jinými kulturními programy je cena přijatelná snad pro každého.

Na závěr ještě prozraďte, proč název Tuležim?