Původně byly Třebonice samostatné, jedinou stálou placenou sílou byla tajemnice, paní Jedličková, která dělala i matrikářku. K 1.červenci 1974 byly připojeny k hlavnímu městu Praze. Krátce po revoluci, v roce 1989, vzniklo Občanské fórum. "Tehdy se vytvářel občanský výbor, všechno bylo dobrovolné, v lidech bylo zpočátku obrovské nadšení, když ale viděli, že je čeká jen práce a nic z toho, přestalo všechno fungovat. Skončilo se i s brigádami. Jediná složka, která v Třebonicích perfektně funguje, jsou hasiči," uvádí Petr Shrbený, starosta hasičů.

Žije zde 350 lidí v rodinných domcích. "Ale platíme obrovské daně z nemovitostí, ceny uhlí i koks jdou také nahoru, finančně se dostaneme na úroveň bytů v panelácích. Nehledě na údržbu, kterou nemůžeme někomu nahlásit, ale musíme si všechno sami udělat. Jsme sice - jak by se mohlo zdát - na čerstvém vzduchu, ale máme pořád špinavá okna, práší se od dálnice," doplňuje Jana Dobiášová. "Finančně na tom nejsme lépe."

Do Třebonic se vydávám autobusem MHD číslo 249. Autobus je plný, nejvíce lidí však vystupuje v Ře-poryjích na náměstí. Na konečnou do Třebonic se mnou dojedou čtyři dospělí se třemi dětmi. Je úterý, 19 hodin, v klubovně Sdružení dobrovolných hasičů Třebonice zasedá výbor hasičů: Petr Shrbený (starosta SDH, dispečer), Jana Do-biášová (místostarostka SDH, vedoucí mladých hasičů), Dana Cveklová (pokladní SDH, soukromá podnikatelka), Vladimír Ernygr (velitel sboru zásahové jednotky, řidič), Václav Tesař (starosta rybářů při SDH, zámečník), Petr Cempírek (preventista SDH, řidič). Sdružení má celkem 132 členů, přibližně třicet lidí pracuje aktivně dobrovolně. V klubovně, kde sedíme, se schází k pravidelné činnosti dvacet dětí. Ve vitrínce je výstavka trofejí ze soutěží od místní až po republikovou úroveň. Zlaté, stříbrné i křišťálové poháry a sošky svatého Floriana, patrona hasičů. "Kdybychom neměli podporu místního úřadu, tak pochopitelně nejsme na této úrovni. Dnes vybavení sboru stojí obrovské částky. Ale nemáme například garáž na LIAZku, parkuje venku. Koňka z roku 1896 (obr. č.2) je díky stálé péči hasičů v perfektním stavu," říká Vladimír Ernygr.

Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam. Nebezpečí ohně se projevilo, když nad ním člověk ztratil vládu. Oheň často zničil celá města a vesnice. Aby se zabránilo vzniku ohně a do hašení se vnesl řád, vznikaly první stručné směrnice. Zakazovalo se například chodit s otevřeným ohněm v noci do zámku, komor, maštalí, stodol a chlévů. Za-kazovalo se vypalování lesů, uskladňování slámy a smetí blízko pecí a komínů. První pokusy se zakládáním českých sborů dobrovolných hasičů byly v roce 1863 v Chrudimi a Slaném. Slavné výročí dobrovolných hasičů je spojeno s rokem 1864 a městem Velvary, kde vzniká první český dobrovolný hasičský sbor. Poté se začaly tvořit další dobrovolné hasičské sbory v různých místech v Čechách. V Třebonicích to bylo v roce 1896. Před čtyřmi lety, právě v květnu 1996, si zde připomněli sté výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. Tradičně členové sboru organizují závody v hasičských disciplínách Memoriál Vlasty Nového a Memoriál Josefa Holečka, podílejí se na pořádání rybářských závodů, oblastních a městských soutěží hasičů v Praze a účastní se soutěží v Řepích, na Chotči, v Plzni nebo v Lysolajích. V sobotu 6. května od 9 hodin se na hřišti v Třebonicích koná Memoriál Vlasty Nového (starší kategorie) a Memoriál Milana Bubníka (mladší kategorie) a 20. května Jarní kolo městské soutěže SDH dětí v Třebonicích.

"Požadovali jsme po místním úřadu bezplatný nebo symbolický pronájem okolí hasičské nádrže na kraji Třebonic a hřiště na kopci, o který se starají stejně jenom hasiči. Veškeré soutěže, které se tady konají, pořádá Sdružení dobrovolných hasičů. Dozvěděli jsme se totiž, že je zde záměr využít tyto prostory ke komerčním účelům", uvádí Dana Cveklová, "proto jsme se obrátili na starostu Prahy 13, jestli by s námi bylo možné projednat možnost pronájmu uvedených prostor. Přes léto sem chodí spousta lidí ze sídliště. Jsou tam odpadkové koše, skluzavka pro děti zničená... Pořádáme pro děti během roku nejrůznější akce, například pálení čarodějnic, posezení u táboráku. V hasičské nádrži jsou nasazené ryby, ale chytat tam lze pouze s pouze povolenkou od hasičů.

Dopis jsme podali po valné hromadě SDH Třebonice v lednu 1999, ale do dnešního dne - a je to již déle než rok a půl - jsme nedostali odpověď. Na veřejném zasedání zastupitelstva jsme se prostřednictvím poslance dotazovali, proč nám nebylo odpovězeno. Pan starosta o ničem nevěděl", dodává Cveklová. Co na to radnice? "Za to, že jsme Třebonické včas neinformovali, se omlouváme, pozemek nebyl až donedávna převeden do majetku Prahy 13, proto jsme o něm nemohli nijak rozhodnout. Čekali jsme, že se převod uskuteční co nejdříve, ale protáhlo se to", vysvětluje Bohdan Pardubický, vedoucí odboru Kanceláře starosty.

Obyvatelé Třebonic volají po veřejném shromáždění, jak se dříve pořádalo. Teď tady nebylo již čtyři roky. Lidé by určitě přišli, zajímá je údržba silnic, doprava, péče o zeleň, ale i plynofikace, další výstavba apod. "Radnice třináctky má na starosti všech 52 000 obyvatel této městské části. Nedivím se, že se Třeboničtí cítí zapomenuti v tom sídlištním moři. Neměli by však rezignovat a jen čekat, kdo jim co shůry dá a zařídí. Příjemnou obec mohou probudit k životu její vlastní činorodí obyvatelé, kteří kromě občasných povzdechů a dopisů na radnici přijdou s konkrétními projekty a plány," míní tiskový mluvčí Prahy 13 Petr Krajánek.

"Dřív, když tady byl občanský výbor, konala se veřejná zasedání dvakrát nebo třikrát do roka. Například když se zavírala škola, to bylo jednání! Tu jsme postavili v akci "Z" a když děti odrostly, chtěli jsme, aby se z toho udělalo zase něco pro děti. To nešlo. Objekt bývalé školy přešel do bezplatného pronájmu Koníčkovým na hotel na 15 let. Prodělali na tom. Pak tam byla čistička - vyhořela. Od té doby objekt chátrá. Původně to měl být dům pro seniory, dnes se mluví o malometrážních bytech. Spousta lidí by zde našla pracovní příležitost. V domě seniorů by se zaměstnalo kolem dvaceti lidí: údržbář, kuchyň, úklid...", zaznívá hlas lidu. Kdo by ale platil miliony za provoz ročně?

Když procházíte Třebonicemi, zjistíte velice rychle stav obchodní sítě. Odpadá rozhodování, do kterého obchodu zajít. Žádný obchod tady není.

"Bez obchodu se žije špatně. To víte, nesmíte nic zapomenout. Pro nás, kteří máme možnost odjet, to až tak velký problém není, ale ne každý má auto, potom se musí autobusem do Řeporyj nebo na sídliště, případně pěšky do Zličína. Tam ale projdete jenom za suchého počasí. To je pak dvacet minut chůze. Když prší, máte smůlu", říká Dana Cveklová.

Přesto obchod v Třebonicích stojí. Objekt čp. 50 je ve vlastnictví Včely, spotřebního družstva Praha. Vlastníkem pozemku č. parcel- ní 110 v k. ú. Třebonice o výměře 379 m2 je pan Josef K., který jej Včele, s.d. Praha, pronajímá nájemní smlouvou. Užitná plocha objektu je 119 m2. V objektu jsou dva elektroměry, vlastní studna s čerpadlem, kotelna na pevná paliva, jedna telefonní stanice. Od poloviny roku 1995 do konce října loňského roku Včela objekt pronajímala na prodejnu potravin. Nyní je nabízen k pronájmu (nikoliv pouze pro provoz prodejny potravin), případně k prodeji (obr. 3).

Na rozdíl od chybějící obchodní sítě zde na jisté podnikatelské subjekty narazíme. Cestou Třebonicemi nemůžeme přehlédnout několik firemních štítů: Kadeřnictví Eva, Autodílna, Autoelektrika Sláma, Elektrika Svoboda. Žádné gigantické firmy, žádný zahraniční kapitál, dobré české ručičky. Jezdí sem řada zákazníků z okolních obcí i z vnitřní Prahy. Na samém začátku osady je zrenovovaný Kemp Drusus, s chovem koní. Otevřenými vraty se otevírá pohled na fresky, krásní koně jsou odváděni na parkur (obr. 1). V Třebonicích žijí také dva sedláci, jimž v restituci vrátili pole. Za prací se jezdí převážně do Zličína, na sídliště nebo do centra Prahy.

"Přibližně pět šest let tady nikdo nezametal. Loni jsem osobně zašla na úřad a ptala se tam, jak je možné, že sídliště se čistí opakovaně, a tady ani ta jediná hlavní komunikace ne? Dozvěděla jsem se, že to má na starosti jiná firma než sídliště, že prostě nemají peníze. To nás ale nezajímá, platíme daně jako všichni ostatní. Nemáme kanalizaci, plyn, absolutně nic," konstatuje Cveklová.

"Potom asi po dvou měsících projeli hlavní silnici a letos po zimě jsme je tady také viděli. Podél silnic jsou obrovské nánosy, už tam rostou bezinky. Kdo to bude odstraňovat? Cesty mezi domy jsou zcela bez jakékoliv údržby. Místní komunikace se v zimě neudržují, proto kdo může, půjčí traktor a projede cesty. Po zimě se brodíme blátem."

"Asi před dvěma lety dávali do země elektriku, přitom se rozbily chodníky, sice je potom zaasfaltovali, ale už se to nedalo dohromady. Teď by se měly dávat znovu telefony, to znamená další kopání..," povzdechl si Vladimír Ernygr.

V letošním roce budou také pokračovat přípravné práce na podání žádostí o vydání územního rozhodnutí na komunikaci - včetně inženýrských sítí - spojující osadu Třebonice s lokalitou Zličín.

"Zeleň zde byla pravidelně udržována, především kolem kapličky, ale i tady alespoň čtyři roky se nic nedělo. Občas přijede technika posekat trávu kolem studny. Když se má pokládat věnec k památníku padlých v 1. světové válce, je okolí pomníku uklizeno."

Autobusová zastávka MHD u hřbitova Chaby-Krteň na znamení, jak jsme ostatně informovali v dubnovém čísle STOPu, realizována nebude. Podle informací řidiče autobusu 249 není patrný zvýšený zájem o zastavení. Snad pouze o dušičkách.

V Kostele sv. Jana a Pavla. se do doby rekonstrukce konaly pravidelné bohoslužby. Rekonstrukce probíhala v několika fázích, ale po opravách se už liturgie neobnovily. Jak nám sdělil páter stodůlecké farnosti Mariusz Kuzniar, uvažuje se v současné době, že se liturgie budou konat jednou do měsíce.

Místní děti dojíždějí do základní školy v Řeporyjích, větší zájem je o školy sídlištní. Ke třem seniorům zajíždí pečovatelská služba místního úřadu s obědy. Je samozřejmé, že rodiny žijí společně, děti s rodiči, nikdo nezůstává opuštěný, bez pomoci.

Přípravou rozvoje území, které obklopuje Třebonice a kde během deseti až patnácti let vyroste na 660 ha zcela nová čtvrť Prahy 13 pod názvem Západní Město, se zabývá Společnost Západního Města v úzké spolupráci s Městskou částí Praha 13. Nový domov by v něm mělo najít 30 - 40 000 lidí.

Hlavní silnice z Třebonic do Řeporyj

V pondělí 15.května od 18 hodin se v sále restaurace U Beránků v Třebonicích uskuteční setkání starosty s občany. Na programu bude především další rozvoj Třebonic a řešení stávajících problémů.