Na základě negativních zkušeností s obtížemi při doručování úředních písemností podnikatelům byly novelou živnostenského zákona uloženy nové povinnosti, vztahující se k místům podnikání, resp. k sídlům podnikatelských subjektů. V odst. 11 nového znění § 31 ŽZ je podnikatelům uloženo zajistit v místě podnikání, sídle a v místě organizační složky zapsané do obchodního rejstříku přijímání písemností. Současně odst. 2 téhož paragrafu ukládá pro účely doručování dle odst. 11 povinnost viditelně označit obchodním jménem a identifikačním číslem místo podnikání (liší-li se od bydliště, definovaného jako místo trvalého pobytu v ČR), sídlo a organizační složku. Z dikce zákona je zřejmé, že výše uvedené povinnosti se vztahují na všechny podnikatele bez rozdílu, pokud jde o povinnost zajistit přijímání písemností. Pokud jde o venkovní označování míst pro doručování dle odst. 2., vztahuje se tato povinnost na všechny podnikatelské subjekty v výjimkou fyzických osob, jejichž místo podnikání se shoduje s mítem jejich trvalého bydliště. V těchto případech se předpokládá, že podnikatel má místo pro doručování řádně označeno již jako občan. Tuto výjimku však nelze aplikovat na podnikatele - zahraniční fyzické osoby, u nichž adresy, na kterých se legálně zdržují, nejsou trvalým bydlištěm, nýbrž jen místem pobytu v ČR.

Lze konstatovat, že v praxi solidních podnikatelů, podnikajících v souladu se zákony a s přiměřenou mírou podnikatelské etiky, by se nemělo jednat o nic nového. Potíže se zachováním svého "utajování" jak před úřady, tak před obchodními partnery, budou mít jen ti ostatní, kterých je bohužel nemálo.

Přetrvávání tohoto stavu mělo několik negativních důsledků, mezi které patřily zbytečně vynakládané nemalé náklady spojené s neúspěšným obesíláním a dalším úředním dohledáváním nedosažitelných subjektů, zejména však praktická nevymahatelnost práva, poškozující jak stát, tak ostatní účastníky hospodářské soutěže. Současné znění novely živnostenského zákona dává určité právní nástroje k postihování těchto praktik a tyto budou prostřednictvím zvýšeného zaměření kontrolní činnosti na tuto oblast též adekvátně využity.

Další nová povinnost je uložena podnikatelům - provozovatelům ubytovacích zařízení, a to v § 17 odst. 8. ŽZ. Ten ukládá označit jejich provozovny trvale a zvenčí viditelně kategorií a třídou ubytovacího zařízení, poskytujícího přechodné ubytování.

Opět nejde v podmínkách praxe o nic nového a nepochybně na většině těchto zařízení jsou tato označení v zájmu podnikatelů samotných uváděna. Pokud však tomu někde tak není a podnikatel se dosud nestačil v dané problematice zorientovat, doporučujeme vycházet z vyhlášky Mi-nisterstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, kde jednotlivé kategorie ubytovacích zařízení jsou uvedeny v § 3 písm. g. Požadované zařazení do tříd, označovaných hvězdičkami, je poněkud komplikovanější a z této vyhlášky (jako jediného obecně závazného předpisu k tomuto tématu) lze odvozovat pouze částečně. Toto zařazení se totiž řídí požadavky na plochy a vybavení, které jsou ve vyhlášce posuzovány jen jako minimální požadavky stavebně technického vybavení a nezohledňují další kritéria, která jsou ve světě obvyklá pro celkové hodnocení komfortu poskytovaných služeb a z toho odvozovaného zatřiďování.

Vzhledem k tomu, že rozdělení hotelů a penziónů do tříd od 1 do 5 hvězdiček je mezinárodně uznávaným pojmem, vytvořili nejvýznamnější zástupci cestovního ruchu v ČR (Sdružení, společenstva, asociace ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj) soubor kritérií, která je nezbytné naplňovat pro zařazení ubytovacích zařízení do jednotlivých tříd, nazvaný "Hotelová klasifikace ČR".

Tento materiál je k nahlédnutí na našem živnostenském odboru, kde se lze též informovat o tom, jak zajistit požadovaný certifikát o zatřídění ubytovacího zařízení dodavatelským způsobem.