| Z Vašich dopisů ... |
| Proč po někom uklízet? |
|
Plně souhlasím s panem Přibylem (STOP, březen 2000, str. 9) o nepořádku
v ulicích Lužin. Jeho řešení je ale naprosto odstrašujícím příkladem
antisociálního smýšlení. Například já jsem student a pobírám sociální
přídavek. Rozhodně v tom ale nevidím důvod, proč bych měl po někom
něco uklízet.
V ulici Píškova je běžným zvykem zametat špínu z lodžie ven. Vzduchem
často létají různé igelitové sáčky nebo papírové pytlíky. Z mých
zkušeností se ale zdaleka nejedná o sociálně slabší občany. Stejně
tak je zde "naprosto normální" odhodit obal právě dojedené sušenky
a dokonce jsem na vlastní oči viděl dítě vyhazovat tašku s PET lahvemi
přímo na trávník vedle chodníku! Dle mého názoru se lidé pramálo
starají o společné prostory a pouze občasně se připomenou, když
už je nepořádek naprosto odstrašující. Debatoval jsem na toto téma
s jistým Angličanem. Podle jeho popisu řeší stejný problém ve Velké
Británii velmi jednoduše: na úklid se najímají soukromé firmy, které
si účtují podle míry nepořádku. U nás se v současné době zaplatí
sotva několik set korun za rok. Kdyby lidé měli platit totéž za
měsíc s navýšením podle stavu předzahrádek svých domů, myslím, že
by byl problém nepořádku rychle vyřešen. Na druhou stranu je pravda,
že v Praze 13 je nedostatek odpadkových košů a kontejnery jsou často
přeplněné.
Adam Feistner, Lužiny
|
| Téma sprejeři - nebyl dán prostor druhé straně |
Musím se vyjádřit k obsáhlému materiálu z březnového
čísla, který byl věnován sprejerům. Myslím, že v něm hodně chybělo.
Například nebyl dán prostor druhé straně. Lidi se musí dívat na
malůvky kolem sebe, ať se jim to líbí nebo ne. Osobně nemohu s
autorem souhlasit, vidím ve všech čmáranicích kolem sebe spíše
jen ničení práce druhých lidí, kteří museli udělat omítku nebo
postavit plot, autobusovou zastávku, veřejné osvětlení atd. To
není možné donekonečna tolerovat!! V textu mi chybělo vyčíslení
nákladů na odstranění nátěru "těch šikovných chlapců, které nikdo
nedostane". Kolik stojí vrátit do původního stavu jeden vagón
metra nebo metr čtvereční zdi? Myslím, že by bylo dobré najít
zlatou střední cestu (povolit určité plochy, ale všude jinde stanovit
tvrdý postih) tak, aby to nebylo na úkor ostatních.
Eva Stejskalová
Lužiny
Konkrétní
čísla o škodách a nákladech na jejich odstraňování byla uvedena
v materiálu na str. 23 dokonce ve zvýrazněném rámečku. V článku
byl poskytnut prostor nejen druhé, ale i třetí a čtvrté straně
(primátor, ředitel škol, Prof. Jiří Cejpek), nejde totiž jen o
vztah MY versus ONI. Problém má více rovin.. V tom, že se nám
čmáranice všude kolem nelíbí a že je třeba s tím "něco" dělat,
se určitě shodneme, ale o tom se píše všude v tisku neustále dokola
a tyto výkřiky bych za "pohled druhé strany" nevydával. Smyslem
pěti stran v minulém STOPu bylo ukázat, jakým způsobem myslí a
jednají autoři oněch "čmáranic". Teprve až poznáme jejich "filosofii",
budeme na správné cestě najít to "něco", co by se s problémem
dalo dělat. Bohužel graffiti se mezitím stalo natolik rozšířené
a začalo být natolik módní záležitostí mezi teenagery, že už jde
téměř o masovou konzumní zábavu. Nad tím jistě nejásají ani původní
"průkopníci pravého graffiti" - tedy něčeho uměleckého, tajuplného,
zakázaného a dobrodružného.
|
| Petr Krajánek - autor materiálu
|
|