|
Graffiti je prastarý jev. Jeho předchůdce můžeme najít v jeskynních kresbách či malbách pravěkých lovců. Historicky nejstarší graffiti se zachovalo v troskách Pompejí po výbuchu Vesuvu v r. 79. V širším pojetí dnes patří pod název graffiti nejrůznější nápisy např. na turistických rozhlednách, lavičkách parků, stěnách vězeňských cel atd. Právě na ně můžeme uplatnit známé české přísloví „jména hloupých na všech sloupích“.
Za moderní graffiti, o nichž bude řeč, považujeme sprejové malby a tzv. tagy (z angl. tags). K nim můžeme přiřadit také sprejové čmáranice. S graffiti se setkáváme na zdech domů, stěnách podchodů, na betonových plochách sloužících různému účelu, na vagónech hromadných dopravních prostředků i uvnitř nich a jinde.
Traduje se, že graffiti má původ v New Yorku a že jako první je začal vytvářet mladý portorikánský přistěhovalec. Činil tak anonymně a z pocitu osamění. Anonymita a osamocení doprovázely pak všechny jeho následovníky, kteří začali používat sprejů naplněných těžko odstranitelnou barvou. V takto vzniklém graffiti bylo něco z živočišného pudu. Stejně jako ptáci či jiní živočichové označují svými výměšky svá teritoria, označovaly skupiny graffitistů v Bronxu a Brooklynu tagy svá území. V 70. letech pak graffisté zaplavili i mnohá velká města v Evropě a jinde na světě. Skupiny graffitistů nezřídka mezi sebou soupeří, vedou mezi sebou boje připomínající války gangů. S šířením a konzumací drog však obvykle nemají nic společného.
Od tagů přešli graffitisté až k rozměrným malbám pestrých a ostrých barev. Sprejerské výtvory tohoto druhu na velkých vykázaných betonových plochách mohou být i jistým zkrášlením městské šedi a mohou a také jsou pojímány jako umění (tzv. graffiti art). Občas se pořádají i výstavy graffiti. Od této činnosti je ovšem nutno ostře odlišit to, co nazýváme sprejerským vandalstvím.
Ti, kteří se dopouštějí sprejerského vandalství, jsou většinou mladí lidé mezi 13 a 19 lety, často ještě trestně nezodpovědní. Projevuje se u nich silná touha být členy nějaké pokud možno tajné skupiny, nějak vyniknout nad jiné, odlišit se, prožít dobrodružství, napětí, moci projevit odvahu nebo prostě zahnat nudu. Na nejvyšším pomyslném žebříčku odvahy je prý pomalovat vojenské letadlo. V jejich konání jsou určité prvky odporu proti konvenci, pubertálního odporu mladých proti „dospělákům“, proti současné společnosti. V Evropě je graffiti spojováno s hnutím punk protestujícím proti oficiálním kulturám.
Část graffitistů zřejmě zcela postrádá cit pro historické hodnoty a pro člověkem vytvořené dílo vůbec. Jinak by nepoškozovala fasády historických budov, sochy apod. Takové poškození je často nevratné. Vandalstvím sprejerů je těžce poškozena historická část Prahy patřící mezi nejkrásnější a nejcennější architektonické soubory světa. Je to o to závažnější, že Praha je letos spolu s dalšími osmi evropskými městy vyhlášena evropským městem kultury.
Graffiti jako sociální jev má ještě druhou stránku: ty, kteří přímo ze svých kapes (např. majitelé poškozených domů) nebo nepřímo prostřednictvím daní musí platit vysoké částky za odstraňování vandalského sprejerství. Přes mnohé protesty občanů - organizovaly se i četné podpisové akce - trvalo samosprávným orgánům v Praze léta, než se odhodlaly k prvním vážným činům. Jako by si s tímto problémem nevěděly rady. Teprve 19. ledna letošního roku vydala pražská radnice prohlášení v deníku Metro „Graffiti - problém nás všech“. Samospráva ovšem může být v postupu proti vandalskému sprejerství úspěšná jen ve spolupráci s občany. Těm ovšem hrozí po dlouhém období nečinnosti na tomto úseku pasivita. To by bylo ovšem to nejhorší: smířit se s poškozenými kulturními památkami, se znečištěnými vagóny metra, s počmáranou Prahou.
|