|
 Cesty ano nebo ne?
V prosinci loňského roku byla v Praze 5 zahájena výstavba cesty (její celková délka má být 2700 m) nedaleko stanice Českých drah Praha - Žvahov chráněným územím přes lokalitu Dívčí hrady a vrchem podél Prokopského údolí. Cesty mají být doplněny lavičkami z přírodních materiálů, odpadkovými koši, můstky a v některých partiích zábradlím. Tato stavba podle vyjádření
ochránců přírody hrubě devastuje životní prostředí, s výstavbou nesouhlasí také řada místních občanů, kteří své podpisy připojují k petici.
Turistické cesty vyznačují kostru v krajině, cesty odněkud někam. Lidé si ale značení příliš nevšímají, chodí, kde se jim líbí, až začne docházet k problémům. Tyto cesty - podle zástupců magistrátu - narušovaly dlouhodobě přirozený porost. Proto se měla vytvořit logická síť cest do míst, kde by se lidé mohli pokochat přírodní scenérií, ale odvedla by je dále od nejhodnotnějších lokalit. Tím, že by se vybudovaly regulérní značené cesty, vytvořily by se současně předpoklady pro to, aby Městská policie, Policie ČR, stráž ochrany přírody a další orgány mohly tyto lidi ukázňovat.
Dva rozdílné názory, spor, který se musí rozřešit, takový byl cíl kontrolního dne magistrátu koncem ledna, kam byl přizván i zástupce České inspekce životního prostředí. Byli jsme u toho.
Zákaz vstupu nebude.
Podle vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy, ing. Kateřiny Vaculové, je Prokopské údolí považováno za jedno z nejohroženějších území Prahy. Hlavním důvodem je výstavba sídlišť Barrandova z jedné a Prahy 13 z druhé strany, odkud sem plyne obrovský rekreační tlak. „Nedovedu si představit, že bychom nařídili zákaz vstupu,“ říká ing. Vaculová. „Jako nejohroženější část - nejen z hlediska našeho, ale také po konzultacích s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR - byla vytipována skalní step. Proto se začalo právě zde. Step byla ohrožena nejen pěší turistikou, ale i jízdou na běžných i horských kolech.“ Před prvním kopnutím do země byla vedena správní řízení. Kromě jiných i řízení o ochraně přírody a krajiny, jehož účastníkem byla četná občanská sdružení, zaregistrovaná za účelem ochrany přírody. Některá z nich se přihlásila jako účastníci řízení, mj. i Společnost na ochranu Prokopského a Dalejského údolí, která následně podepsala, že nemá námitek s řízením. Paní Jitka Matoušková ze Společnosti uvedla, že původně s cestami souhlasili, ale nevěděli, že povedou právě úsekem, kde jsou skalní stepi, kvůli kterým bylo údolí rezervací vyhlášeno. „Podpis jsme okamžitě písemně odvolali,“ dodala paní Matoušková.
 Chybí výjimka ze zákona
Mgr. Václav Novák ze Společnosti na ochranu Prokopského a Dalejského údolí nesouhlasí se záměrem budovat cestní síť v nejcennějších částech přírodního parku, zejména ne v maloplošných chráněných území. „Řada lokalit není ohrožena tím, že by tam lidé chodili nebo leželi, ale ohrožena je především nevratným zásahem, který právě tady vznikl,“
ukazuje Mgr. Novák na cestu, z které buldozer před časem odkryl horní vrstvu. „Rozhodnutí, která magistrát vydal, jsou pochybená v tom, že pokud vydá magistrát - jako orgán státní správy - rozhodnutí, měl by vydat i výjimku ze zákazu chráněných území, která se týká toho, že se nesmí v chráněném území stavět, budovat komunikace, nevratně poškozovat povrch atd.“
Josef Matoušek ze Společnosti by dal přednost tomu, aby byla dovybavena okrajová sídliště, především sportovišti a záchytnými plochami, které by umožnily rekreaci lidem tam, kde bydlí. Do Prokopského údolí by chodili se skutečným zájmem o přírodu. Budovaná část cesty podle jeho slov poškodila hrubým způsobem rezervaci, proto se Společnost na ochranu Prokopského a Dalejského údolí postavila nyní proti stavbě jako celku, protože není záruka, že další výstavba nepoškodí něco jiného. Pokud inspekce nevydá rozhodnutí, které by zabránilo dalším škodám, tak se obrátí na soud. „Zmenšila se,” jak uvedl, „biologická a přírodovědná hodnota celého přírodního parku, protože každým metrem, který se ukrojí, se zmenší biologický potenciál území. Území je neustále ukrajované chatami, černými stavbami, skládkami, vlivem sídlišť. Kolem každé cesty nutně dojde k degradaci přirozeného biologického porostu, změní se podmínky pro živočichy. Je především třeba ochránit skalní step. Borovice černá se postupně vykácí, aby nedošlo k narušení dřevin, které sem patří, to je například dub. Potom by se sem nasadily kozy, které by mohly traviny spásat.“
 Rozhodnutí?
Dnešní jednání nemá svůj výstup. Rozhodovat se bude na územním odboru magistrátu, kam byl podán podnět k přezkoumání. Česká inspekce životního prostředí je s magistrátem ve sporu, zda měla či neměla být vydána výjimka ze zákona. „Inspekce se domnívá,“ uvedl ing. Petr Trávníček, „že magistrát měl vydat výjimku ze základních ochranných podmínek přírodní rezervace. Magistrát ale není toho názoru. Další postup je spíše otázka pro právníky, aby rozsoudili, kdo má pravdu.“ V době uzávěrky tohoto čísla jsme ještě konkrétní závěry tohoto sporu neměli k dispozici.
|