"Němčina nabízí možnosti zabývat se každodenním životem člověka," začala své vyprávění mladá profesorka ing. Regina Faltýnová. "Mohu se studenty probrat věci, na které se v ostatních předmětech nedostane. Loni na jaře jsem se k ochraně přírody dostala se třídou, která byla k tomuto tématu velice přístupná, studenti byli šikovní, aktivní. Úvodem jsem se pokusila probudit jejich zájem, začali jsme od globálních, celosvětových problémů životního prostředí, přes situaci v naší republice, až jsme došli k tomu, co každý může udělat pro životní prostředí. Po teoretické části jsem nadnesla návrh, že by bylo dobré pokusit se teorii převést do praxe."
Nápad pomoci Dalejskému potoku
Přišla s tím, že by bylo dobré udělat něco skutečně pro zvelebení našeho okolí. Chtěla, aby sami studenti přišli s iniciativou. Studentům bylo loni v tercii víceletého gymnázia patnáct, šestnáct let, teď jsou v kvartě. Paní profesorka měla své nápady a snažila se studenty směřovat, promyslet zadání projektu tak, aby bylo zvládnutelné během relativně krátké doby a bylo v jejich silách. Původně uvažovala pustit se do Dalejského potoka, ale ten je dlouhý a velice znečištěný, na některých místech špatně přístupný. Nakonec vybrali ze tří možností - zavedení aktivního třídění odpadů v rámci školy, zvelebení školního dvora nebo vyčištění části Dalejského potoka - možnost třetí. Není jednoduché sebrat se a vyrazit pomáhat přírodě. Kdo poradí? Kdo půjčí nářadí? Její první kroky vedly ke Sdružení pro ekologickou výchovu Tereza, které sice připravuje programy a přednášky, ale konkrétními prácemi v terénu se nezabývá. Druhý pokus byl úspěšnější: Společnosti na ochranu Prokopského a Dalejského údolí jde skutečně o vlastní ochranu - tedy s nářadím a odhodláním. S nimi mohla dát projektu konečnou podobu. Mimo jiné se dozvěděla, že vyčistit Dalejský potok je práce, která nespadá do dobrovolné činnosti. Nemohla svým studentům říci, že plán konkrétní pomoci přírodě nevyšel. Byla rozhodnuta hledat dál.
Jedna říjnová neděle
"Pan Matoušek ze Společnosti na ochranu Prokopského a Dalejského údolí mi poradil," pokračuje paní profesorka ve vyprávění, "že Dalejský potok má přítok, jehož vyčištění by mohlo být v našich silách." V sobotu 9. října loňského roku přijela vlakem do stanice Hlubočepy z centra Prahy skupinka mladých lidí se svou profesorkou němčiny. Pár desítek metrů od stanice ČD, nedaleko bývalého koupaliště, v lese pod Barrandovským sídlištěm se skrýval lidským zrakům přítok Dalejského potoka, dlouhý možná padesát metrů. Nářadí si zapůjčili od pana Matouška ze Společnosti. Studenti pracovali ve skupinkách po dvou, rozdělili si úsek potoka, jedna dvojice uklízela odpadky v okolí potoka. Cílem této akce bylo dát směr toku, chlapci zpevnili břehy například dvěma kmeny. Nakonec studenti na hromadu snesli čtyři pneumatiky, jednu starou skříň a naplnili dva obrovské pytle odpadků.
"Někdo by řekl, že naše práce by se dala přirovnat k zrnku písku nebo kapce vody," napsala bezprostředně po realizaci tohoto projektu šestnáctiletá studentka Alžběta Tomková, "ale neskládá se právě ze zrnek písku Sahara či z kapek vody oceán? Myslím, že v tomto duchu jsme všichni náš projekt brali a jsme rádi, že jsme ho po tak dlouhém plánování uskutečnili. Je přece důležité starat se o přírodu. Věřte, že každý může pomoci, ať už více, či méně."
Řekněte, kdo z nás by byl schopen udělat něco podobného. Ano, měli silný impuls ve své profesorce němčiny, ale kdyby sami nechtěli, jistě se žádný projekt nezrealizoval. Pochopili význam konkrétní pomoci přírodě. Pro nás jsou to sice mladí lidé z jedné střední školy v centru Prahy, ale až někdy půjdete Prokopským údolím pod Klukovicemi a všimnete si bezejmenného přítoku Dalejského potoku, vzpomeňte si na ně. A až příště povezete do Prokopského údolí své odpadky, zvažte ještě jiné možnosti. Existují kontejnery na velkoobjemový odpad, na plasty, papír, sklo, sběrné dvory. A obaly od svačiny nebo plastové láhve určitě z výletu dokážete odnést. Snad se časem naučíme dávat všechny věci, kam patří. Do přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí rozhodně ne. Takže, studenti, díky.