Co se mi vybaví, když se řekne rok 2000 a Praha 13

Nejsem z těch, co milují "paneláky" a bytostným založením jsem spíše sedlák se vztahem k půdě, ale nemám ve zvyku lámat hůl nad místem, kam mě i s rodinou takzvaně zavál vítr. Snad proto jsme se synem našli místo před domem, kde jsme zasadili náš strom. Pár let uběhlo a on vyrostl spolu s mými dětmi a proměnil prostor před "naším" panelákem. Přiznám se, že mi to dělá dobře. A nejen to. S uspokojením sleduji každé jaro, jak mohutní kaštanová alej kolem školy naproti. Místo kde žiji se začíná měnit a postupně získává svůj konkrétní charakter,dalo by se dokonce říci ,že lze začít tušit"ducha místa".

Na to přímo navazuje zdánlivě banální skutečnost, že se při setkání s lidmi z okolí pozdravíme, někdy dokonce "ztratíme i pár slov" a to nejen s těmi z našeho vchodu. Spolu se stromy vyrostly také vztahy mezi námi. Stali se z nás díky Bohu sousedé.

Je velice důležité, abychom spolu komunikovali. To je samozřejmě možné jen ve společnosti, která má "rozměr" odpovídající našim zájmům a kterou tvoříme sami podle svých představ.

Mám na mysli spolky, zájmová sdružení, prostě společenské organizace, kde se lidé potkávají a sdružuje je v nich společný zájem :od dobrovolných hasičů, přes rybáře, sokoly, jogíny, baráčníky nebo například divadelní spolek a mnohé jiné radní.Tento prostor je před námi otevřený do příštího tisíciletí a doufám, že ještě dál.

Navrhuji v našem vlastním zájmu začít neprodleně s obnovou a zakládáním těchto organizací a nečekat na sklonek příštího milénia. Proč? Protože činnost těchto seskupení je, dle mého názoru, páteří života každé obce! A ta by přeci neměla trpět skoliosou, ale být pevně "stojícím" stromem společenství občanů, kteří vědí co chtějí.

Říká se , že základ obce tvoří : ŠKOLA - KOSTEL - HOSPODA. Asi na tom něco bude a zdá se, že v tomto hypotetickém trojúhelníku jsou svým způsobem postiženy potřeby jak společenské,tak kulturní i duchovní. Proto nejde při formování obce jen o prostorové vztahy mezi hmotou objektů, jejich členitostí, pojednáním fasád a bujnou zelení, kterou šikovný architekt na počítačovém obrázku úhledně zarámuje. Jde také o to, co konkrétní budovy budou prezentovat uvnitř i vně, jaký vztah budou mít k nám obyvatelům obce a hlavně jaký získáme my k nim.

Karel Vostárek